Velké Zeissovo projekční planetárium

Kočvara JaroslavAktuality

Unikátní historická technická památka – původní projekční aparatura Velkého Zeissova projekčního planetária – němý, ale obdivuhodný svědek lidského umu a dlouhých desetiletí popularizace astronomie v tehdejším Československu.

Vystavený přístroj byl dříve instalován v astronomickém sále speciálně postavené budovy podle projektu známého arch. Jaroslava Fragnera na okraji pražské Stromovky. Na projekční kupoli o průměru 23,5 m promítal pohyblivé panorama vesmíru s hvězdami, planetami, Sluncem, Měsícem a všemi kosmickými objekty, jež můžeme vidět bez dalekohledu. (Na rozdíl od hvězdárny, kde pozorujeme dalekohledem skutečné objekty na obloze, obdivují diváci v planetáriu umělou hvězdnou oblohu, vykouzlenou soustavou projektorů planetária.)

Planetárium bylo zpřístupněno veřejnosti poprvé dne 20. listopadu 1960 (do startu prvního člověka do vesmíru chyběly jen měsíce). Od tohoto data se stalo prvním oknem do vesmíru celým generacím českých dětí a sloužilo školám a zvídavé veřejnosti spolehlivě až do roku 1988. Jeho hvězdnou oblohu obdivovaly do té doby více než tři miliony návštěvníků.

Projekční přístroj německé firmy Carl Zeiss Jena byl dodán za  tehdejších 10 milionů Kčs. Počátkem šedesátých let to byla jedna z nejmodernějších a největších aparatur ve světě. Přístroj byl bezúplatně převeden a jeho instalace je financována školním Nadačním fondem Gaudeamus díky účelovému daru absolventa Gymnázia Cheb Ing. Štěpána Trojánka. Děkujeme!

Ing. Trojánek vystudoval po absolvování Gymnázia Cheb VŠE v Praze, obor Mezinárodní obchod, vč. studijních pobytů v Kanadě a v Dánsku. Následně se rozhodl pro samostatné podnikání a založil v Praze s kamarádem obchod pro cestovatele s názvem Pod 7 kilo (www.pod7kilo.cz). Pečlivě vybírají a z celého světa dováží ultralehké a skladné vybavení na všechny typy cest. Sponzorským darem chtěl podle vlastních slov „alespoň symbolicky vrátit dobrou službu, které se mi na gymnáziu v Chebu dostalo. Kvalitu získaného vzdělání a také naučené principy, např. nebát se zeptat v hodině kantora, jsem vnímal ještě dlouhou dobu po absolvování gymnázia jako výhodu oproti mým vrstevníkům z jiných škol.“