V rámci oborového týdne se všech 24 žáků sexty B za doprovodu pedagogů Maximiliana Teubnera a Michaly Sulekové vypravilo do Berlína, kde strávili krásné 4 dny. Výprava odstartovala v pondělí 20.6.2022 v 5:25 hodin ráno a po strastiplné osmihodinové cestě vlakem dojela do centra německé metropole. Ubytování v kempu uprostřed města bylo dostačující a příjemné, mnoho času zde ovšem třída nestrávila. Program byl velmi nabitý.
Ještě v den příjezdu se skupina pěšky vypravila k East Side Gallery – jedinému většímu souvislému zbytku Berlínské zdi, původně dlouhé 165 km. Nachází se na břehu řeky Sprévy, měří asi 1,3 km a jedná se pravděpodobně o nejdelší a největší galerii pod širým nebem na celém světě. Základem obrazů je euforie a víra v lepší život, svobodu a demokracii. Můžete zde najít např. vyobrazení bývalých nejvyšších představitelů SSSR a NDR – Leonida Brežněva a Ericha Honeckera v přátelském objetí s polibkem. Během procházky západní částí Berlína byli cestovatelé překvapeni množstvím všudypřítomných odpadků a faktem, že téměř každou fasádu a výlohu „zdobí“ graffiti. Naproti tomu východní část města působila čistým a moderním dojmem.
Úterý se neslo v duchu návštěvy památek a významných míst. Skupina shlédla budovu německého parlamentu (Bundestag), kontrastující se sousední moderní stavbou, kde se nacházejí kanceláře politických činitelů. Pokračovala pak směrem k Braniborské bráně a dále k unikátní budově velvyslanectví České republiky. Poté část studentů navštívila expozice věnované Andree Merkel, Karlu Marxovi a Richardu Wagnerovi v Národním muzeu, ostatní zamířili do muzea Pergamon za přírodovědnou výstavou. Silným dojmem pak zapůsobil Památník holocaustu neboli Betonový hřbitov. Ve druhém dni se dostalo také na impozantní Berlínskou katedrálu a televizní věž. Poslední a neméně působivou zastávkou byl Mauerpark (Muzeum Berlínské zdi). Zde se zachovaly originální části zdi a jedna ze strážních věží. Jsou tu mimo jiné vyznačeny půdorysy domů a kostela, stržených kvůli výstavbě zdi, i místa, kudy vedly únikové tunely. Dočteme se zajímavé podrobnosti o osudech jednotlivých rodin, které v místě žily. V závěru dne bylo možné užít si západ slunce na bývalém letišti Tempelhof.
Ve středu výletníci vyrazili na vyhlášené berlínské „ztracené místo“ – umělý kopec Teufelsberg (Ďábelský kopec), který vznikal v letech 1950 – 1972 navážením sutin berlínských domů, zničených během náletů za 2. světové války. V roce 1957 zde byla zbudována britsko-americká odposlouchávací základna. V 80. letech město nechalo okolí upravit, osázet zelení a vystavělo zde sportovní centrum. Nyní radarové věže i budovy chátrají, staly se však centrem street artu – umělci se sem sjíždějí z různých koutů světa. V jedné z budov lze navštívit stálou expozici, připomínající vojenskou základnu a historii Berlína zejména během 2. světové války a po ní. V odpoledních hodinách třída zamířila zpět do centra města na věhlasný Alexanderplatz, kde si každý užíval zaslouženého osobního volna.
Čtvrtek se nesl ve znamení nepříjemného překvapení v podobě zrušeného spoje, dřívějšího odjezdu a opět téměř osmihodinového nedobrovolného pobytu v různých vlakových soupravách. Všichni však domů dojeli živi a zdrávi.
Závěrem je třeba dodat, že jedna část třídy sestává z prvojazykářů, kteří se německy učí šestým rokem, druhá skupina má německý jazyk roky čtyři. Oba pedagogové byli na své studenty velmi pyšní, neboť se bez obtíží domluvili a vždy vykomunikovali vše potřebné. Dokázali pohotově reagovat a zapříst rozhovor s místními „domorodci“.
Michala Suleková
