V sobotu 24. února 2024 nás navždy opustila jedna z nepřehlédnutelných postav chebského školství. Ve věku nedožitých devadesáti let dotlouklo srdce dlouholetého bývalého pedagoga Gymnázia Cheb pana Mgr. Karla Fatky. Na naší škole působil v letech 1993 až 2020, i když v závěru už nikoliv za katedrou, ale v kabinetu fyziky.

Aprobovaný učitel fyziky a dílenských prací, emeritní ředitel základní školy a dlouholetý pedagog chebského gymnázia pan Mgr. Karel Fatka (* 22. 8. 1934 ve Vysokém Újezdě u Prahy, † 24. 2. 2024 v Chebu).

Nositel medaile ministra školství 1. stupně, udělené v roce 2004 jako uznání za jeho úspěšnou pedagogickou práci, dosažené výsledky ve výchovně-vzdělávací činnosti a dlouhodobé vynikající působení v resortu školství. Za své výjimečné zásluhy byl také v roce 2005 vyznamenán městskou Nadací Schola Ludus. V roce 2020 obdržel rovněž ocenění starosty města Cheb za dlouholetou činnost ve prospěch města.

Pan učitel Mgr. Karel Fatka se narodil 24. srpna 1934 ve Vysokém Újezdě u Prahy. Ještě dlouho po sedmdesátce pracoval na Gymnáziu Cheb jako učitel nebo správce fyzikálních sbírek v záviděníhodně skvělé duševní i fyzické kondici a zdraví, než v roce 2020 definitivně odešel na zasloužený odpočinek.

Mgr. Fatka vystudoval nejdříve pedagogické gymnázium v Praze, obor učitelství pro 1. až 5. ročník ZDŠ. V roce 1953 nastoupil na tehdejší 3. ZDŠ v Chebu, ale již po půl roce odešel na národní školu v obci Hrozňatov. Denní dojíždění a vesnická malotřídní škola se mu staly na dlouhou dobu osudem. Po ukončení povinné vojenské služby vyučoval v letech 1958 až 1961 na národní škole v pohraničním Vojtanově.

Pan Karel Fatka patřil mezi pedagogy, kteří celý život příkladně pracovali na dalším sebevzdělávání a zvyšování odborných znalostí a svých pedagogických, didaktických a metodických dovedností. V letech 1958–1962 si rozšířil své vzdělání dálkovým studiem Pedagogické fakulty v Plzni a získal aprobaci v oborech fyzika a technická výchova (práce v dílnách).

Od roku 1961 učil pan Mgr. Fatka na druhém stupni tehdejších základních devítiletých škol (ZDŠ) v Chebu. Postupně působil na 2. ZDŠ, poté na 3. ZDŠ – nejprve jako učitel, později jako zástupce ředitele a nakonec i jako ředitel. V závěru pak ještě řediteloval na 1. ZDŠ v Chebu. Po dosažení seniorského věku (od roku 1994) vyučoval pan Mgr. Karel Fatka na nižším stupni víceletého gymnázia v Chebu a později se staral o rozsáhlé školní fyzikální sbírky a pomůcky. Ve všech svých rolích vždy vystupoval maximálně profesionálně a korektně a projevoval pochopení a vstřícnost ke svým kolegům, podřízeným i žákům.

Mgr. Karel Fatka byl typem učitele mimořádných kvalit profesních i lidských. Dokázal skloubit vysoké požadavky na porozumění a odbornou přesnost vyžadovanou v náročných přírodovědných předmětech, jako je právě fyzika, a přitom neodradit své žáky. Naopak, svým strhujícím přístupem, poutavým výkladem látky a vztahem ke studentům si dovedl získat a udržet jejich zájem. V jeho podání žáci předmět i svého učitele milovali a zejména při názorných fyzikálních demonstracích se z jeho hodin stávala atraktivní podívaná, kterou mládež sledovala více jako zábavnou hru než osvojování si přírodních zákonitostí.

O své vrozené a bohatou pedagogickou praxí získané metodické a didaktické dovednosti se Karel vždy bez lakoty a ochotně dělil. Dlouhé období pětadvaceti let (1965–1990) pracoval jako předseda pomůckové komise Okresního pedagogického střediska v Chebu a jako přednášející Krajského pedagogického ústavu, kde lektorsky sám zajišťoval nespočetnou řadu akcí dalšího vzdělávání učitelů ve fyzice.

Karel Fatka patřil mezi nejsvědomitější pedagogy, jaké jsem poznal – na gymnáziu byl dobře znám tzv. “Fatkův syndrom“ – pan Karel Fatka nikdy nemarodil během školního roku, vždy jen o prázdninách!

Kromě příkladného plnění svých učitelských povinností se na gymnáziu mimořádně angažoval ve snaze o popularizaci a názorné způsoby přibližování nových přírodovědných a technických poznatků žákům a také v práci s talentovaným fyzikálním potěrem. Absolutní úspěchy žáků jeho tříd nižšího gymnázia ve Fyzikální olympiádě a Archimediádě, kteří neměli ve svých kategoriích prakticky žádnou konkurenci, svědčily zejména o jedinečných pedagogických schopnostech a umění motivace ke zdravé soutěživosti. Při získávání a přípravě svých svěřenců do předmětových soutěží dosáhl během své pedagogické kariéry zcela mimořádných výsledků. Jeho žáci se pravidelně umísťovali na předních, často medailových pozicích.

Pan Fatka byl také plodným spolutvůrcem řady interaktivních demonstračních pomůcek a zcela samostatně vytvořil, zajišťoval a pravidelně po dlouhou dobu aktualizoval názorné ukázky interaktivních fyzikálních pokusů a hříček na chodbě gymnázia před učebnou a laboratoří fyziky. Unikátní fyzikální výloha na Gymnáziu Cheb dodnes přitahuje mimořádný zájem nejen všech žáků, ale i návštěvníků školy.

Pan učitel Karel Fatka byl ceněn především pro své velké pedagogické mistrovství, neutuchající elán a celoživotní trvalý zájem o svůj obor a výsledky v péči o rozvoj talentů ve fyzice. Bez ohledu na osobní volno se obětavě věnoval mládeži a přípravě na maximální atraktivitu svých hodin. Vždy chápal, že smyslem výuky na školách není totiž ani tak výsledek získaný v naukové části předmětu, ale formování správných studijních návyků a zejména získání trvalého a silného zájmu žáků o daný obor a jejich motivace k dalšímu studiu a celoživotnímu sebevzdělávání. To je něco, co ve skutečnosti nelze vměstnat ani do sta učebnic.

Svým nadšením, vystupováním, pedagogickým a vychovatelským umem přispěl pan učitel Karel Fatka nejenom ke zvýšení prestiže a vzdělanostní úrovně v nejzápadnějším koutu ČR, ale i učitelského povolání vůbec. Ve svém kantorském životě pan Mgr. Fatka opakovaně dovedl řadu svých žáků a studentů k lásce a celoživotnímu zájmu o přírodní vědy. I já jsem měl to štěstí, že jsem mohl být jedním z  žáků, kterým pan profesor Fatka názorně ukázal, co je to prožívat společně radost z poznání.

A právě k tomu bych na úplný závěr rád přidal jednu z mnoha osobních vzpomínek na svého pana učitele Karla Fatku. Jako žáku deváté třídy ZDŠ (chodil jsem na tzv. „českou školu“ v tehdejší Rooseveltově, dnešní Májové, ulici) mi zprostředkoval fyziku tak úžasným způsobem, že jsem si o letních prázdninách, které mě dělily od zahájení dalšího studia na chebském gymnáziu, znovu a znovu se zaujetím procházel své poznámky z hodin fyziky, abych se tak přichystal na výuku té náramné fyziky na střední škole. Že jsme v devítce probírali elektřinu a magnetismus a na gymplu se začínalo mechanikou, je už jiný příběh…

Byl jsem vždy pyšný, že škola má tak skvělého pedagoga, byl jsem velmi hrdý na jím dosaženou sérii znamenitých úspěchů a těšil jsem se z toho, že jsem Karla Fatku, svého nezapomenutelného učitele, mohl také považovat za svého přítele. Sbohem, Karle, měli jsme tě rádi!

Ve vzpomínce na mimořádného Pana učitele
Jaroslav Kočvara

P.S.: Také v kantorském nebi šíří Karel kolem sebe i nadále dobrou náladu a pohodu, protože si s sebou jistě nezapomněl vzít svůj notýsek anekdot, které s takovou chutí vždy vyprávěl…